“Pokud někomu pustíte jeho oblíbenou hudbu, rozsvítí se různé části mozku,“ říká neurovědec Kiminobu Sugaya. Ten společně s houslistkou Ayako Yonetani zkoumal, jaký mezi sebou mají vztah a jak hudba ovlivňuje funkci mozku a lidské chování. Zmiňuje přitom vlivy jako snižování stresu, bolesti a příznaků deprese, zlepšení kognitivních a motorických dovedností, prostorově-časové učení a neurogenezi.
Je pozoruhodné sledovat, jak mozek na hudbu reaguje. Respektive, jak si jeho jednotlivé části umí s hudbou poradit. Tak například spánkový lalok, ten má na starosti zpracování toho, co slyšíme. “K hodnocení hudby používáme jazykové centrum, které pokrývá obě strany mozku. Zatímco jazyk a slova jsou interpretovány v levé hemisféře, hudba a zvuky v té pravé,“ popisuje na stránkách University of Central Florida Ayako Yonetani. K vyjadřování hudby nám zase slouží část mozku zvaná Brocova oblast (umožňuje produkovat řeč), k analýze a poslechu hudby pak Wernickeova oblast (rozumí psanému a mluvenému jazyku). Také záleží, zda jste profesionální hudebník nebo laik. Sugaya totiž vysvětluje, že profesionální hudebníci využívají při poslechu hudby týlní kůru (zrakový kortex), laici naopak zmíněný spánkový lalok (sluchové a jazykové centrum). To podle něj svědčí o tom, že hudebníci si při poslechu hudby dokáží představovat notový zápis.
Dalšími dotčenými oblastmi je například amygdala, která zpracovává a spouští emoce. Jak zmiňuje v rámci její aktivace Yonetani, „hudba dokáže ovládnout váš strach, připravit vás na boj a zvýšit potěšení.“ Také hipokampus, něco jako výpočetní jednotka mozku, zůstává ve hře. Podle Yonetani v něm hudba dokáže zvýšit neurogenezi, která zprostředkuje produkci nových neuronů a zlepší paměť. V rytmu nás pak udržuje putamen. Ten se v našem těle stará o jeho zpracování a současně reguluje pohyb a koordinaci těla. Hudba na něj dopadá tak, že zvedá hladinu dopaminu i naši reakci na rytmus.
„Pacient s Alzheimerovou chorobou, i když nepoznává svou ženu, by mohl stále hrát na klavír, pokud se to naučil v mládí, protože hraní se stalo svalovou pamětí. Tyto vzpomínky v mozečku nikdy nevymizí,“ vysvětluje Sugaya. Ano, takže i mozeček. I mozeček, který koordinuje pohyb a ukládá fyzickou paměť, souvisí s hudbou. Na závěr si dáme nucleus accumbens, mozkové centrum pro pocity libosti, slasti, blaha, radosti, potěšení, odměny, euforie. Hudba v něm zvyšuje hladinu dopaminu (chemické látky označované jako hormon štěstí nebo hormon neřesti) – podobně jako kokain. Působí tedy na stejnou část mozku jako nelegální drogy. Takže až se vám bude zdát, že jste na hudbě závislí, bude to možná pravda. 🙂
Krásnou grafiku k jednotlivým částem mozku najdete zde: https://www.ucf.edu/pegasus/your-brain-on-music/
Jakou hudbu poslouchat?
Takovou, která se vám líbí. Zapomeňte na proslulý Mozartův efekt, větší účinky se prokazují v tónech a rytmech, které máte rádi. To, co jinému pomáhá, vám může “škodit”. Neuvolníte se, nesoustředíte se, nenamotivujete apod. Zaměřit se také můžete na hudbu, kterou znáte z dětství. Takové kousky vás mohou mimo jiné přivést zpátky do radostných okamžiků v minulosti, kdy jste třeba potkali svou milou, prožívali fantastickou náladu na dovolené nebo se vám vybaví jiné příjemné vzpomínky. V každém případě věnujte pozornost svým pocitům a reakcím, které ve vás daná hudba vyvolává.
Co s námi hudba tedy dokáže?
- Vyšší potenciál mysli
Rozehraje se písnička a ve vaší mysli se uvolní neurochemické látky jako dopamin a oxytocin, které umožňují správné fungování mozku a lepší duševní zdraví. Poslech hudby nebo její tvorba pomáhá rozvíjet inovační schopnosti a kreativní potenciál. Jen si vemte, kolik “výpočtů musí vaše mysl provést, aby se vám všechny tóny adekvátně propojily a hudba vám dávala smysl. Tak poslouchejte, tvořte a trénujte.
- Dobře na duši
Některé studie ukazují, že hudba “mixovaná” se zvuky přírody nám pomáhá zbavovat se úzkostných pocitů. Relaxační podkres v nízkém tempu zase příspívá k rychlejšímu zotavení nervového systému po stresující události a činnosti. Pokud hrajete na hudební nástroj, zpíváte nebo vystupujete, dle výzkumů tím podporujete své emoční uvědomění, mezilidské vztahy a sociální vazby. A tím snižujete pravděpodobnost, že spadnete do depresí. Hudba je zkrátka dobrá “pilulka”.
- Nálada na maximum
Když jste zasmušilí a necítíte se dobře, co uděláte? Kromě kbelíku zmrzliny možná stisknete tlačítko play. Proč? Protože hudba dokáže pozvednout náladu, jak už víme. Ovlivňuje část mozku, která je zodpovědná za emoce a paměť, čímž proměňuje naši náladu a pomáhá nám zpracovávat aktuální pocity. Takže, optimistická hudbo hrej!
- Pamatování na paměť
Hudba, to je “matematika”, struktura, harmonie. Už jsme zmiňovali výše, že dává mysli zabrat, aby ji propojila v smysluplný celek. Slouží ke komunikaci i učení, procvičuje naši paměť. Podporuje nás, abychom si věci i prožité momenty lépe a dlouho pamatovali.
Najděte si útulné místo a nechte hudbu působit. Třeba v naší klidné ootoolně to bude hrát krásně. 🙂