Terapie přírodou

Připoutáni k technologiím a podmaněni celosvětovým trendem života ve městech se čím dále vzdalujeme přírodě. Trávíme v ní stále méně času navzdory jejím vlivům na zdraví. Opravdu se postupně shromažďují důkazy o tom, jak velkou hodnotu pro naše těla i mysli představuje i krátkodobý pobyt v „divočině“.

Léčivo pro unavený mozek

Na pozadí současného světa znějí kognitivní benefity skutečně jako balzám. Teorie obnovy pozornosti tvrdí, že příroda dokáže oživit naši schopnost soustředění a doplnit chybějící kognitivní zdroje. Například psycholog Marc Berman a Kathryn Schertz z the University of Chicago se kognitivní zdatností v souvislosti se zelení zabývali ve své studii a jejich zjištění nejsou zanedbatelná. Zelené plochy v blízkosti škol podporují kognitivní rozvoj dětí. Výhledy do zeleně u dětských domovů povzbuzují sebekontrolu v chování. Dostupnost přírodního prostředí zlepšuje fungování pozornosti u dospělých. Příroda oproti městu vykazovala lepší pracovní paměť, kognitivní flexibilitu a kontrolu pozornosti.

Jiné výzkumy zase vyzdvihují krátké „zelené pauzy“. Studenti se testovali na nudném a na pozornost vyčerpávajícím úkolu – klikali na klávesu počítače při zobrazení určitých čísel. V půlce si dali 40 sekund pauzu, přičemž jedni se zadívali na rozkvetlou zelenou střechu, druzí na betonovou. První skupina napáchala výrazně méně chyb než druhá.

Do kontaktu s emocemi

Starat se o vnitřek je stejně důležité jako posilovat fyzickou sílu. Tělo a mysl jsou propojené a potřebujete, aby vám vedle sebe dobře fungovaly. Naštěstí mají v péči společného jmenovatele. Gregory Bratman z the University of Washington dává v tomto ohledu přírodu do spojení s nárůstem štěstí, subjektivní pohody, pozitivních sociálních interakcí, menšími duševními obtížemi i s pocitem, že má život smysl.

Zajímavý pohled je na účinky přírody zprostředkované skrze videa nebo virtuální realitu. Ano, už i na tyto aspekty průzkumy koukají. Například jedna studie porovnávala skupiny lidí, kdy první část se osobně procházela venku v přírodním nebo městském prostředí a druhá jen sledovala tato okolí na videu. V obou případech došlo ke zlepšení pozornosti, pozitivních emocí a schopnosti přemýšlet o problému. Samozřejmě fyzická přítomnost zaznamenala silnější účinky, nicméně zajímavým zjištěním je, že pomoci může i příroda na dálku zprostředkovaná. K podobnému závěru došel také průzkum na virtuální realitu. Skutečnému zážitku venku se sice nevyrovná, nicméně určitou hodnotu přináší a může být ku prospěchu zejména lidem, kteří se ven sami nedostanou.

Zelené versus modré povzbuzení

Příroda má pestrou škálu tvarů, velikostí a barev. Čím rozmanitější ten organismus je, tím lepší pro nás. Asi nikoho nepřekvapí výsledek, že lidé po čase stráveném na venkově a v pobřežních lokalitách cítili větší napojení na přírodu a prospěšnější regeneraci než po návštěvě městské zeleně. Biologická pestrost má zkrátka význam. Což ale není důvod vykašlat se na procházku v parku. Ne všichni si můžeme dovolit výlety do divokých krajin, ne všichni máme přírodní rezervace u baráku, proto je důležité využít na maximum vše, co nám nejbližší okolí nabízí. Je to jak s pohybem, lepší i pár minut než žádný.

Mluvíme tu pořád o „zelených“ účincích na pozornost a soustředění, emoční stabilitu, dobrou náladu, dá se zmínit i menší stres, vyšší empatie či spolupráce. Ano, většina výzkumů hledí se zájmem na zelené plochy (parky, lesy, louky atd.), my také, nicméně ukazuje se, že ani modrá by se neměla ze života vytrácet. Modré prostory neboli místa s výhledem na jezera, rybníky, řeky, moře a oceány mají na pohodu a regeneraci podobně silný vliv. Někdy možná i intenzivnější. Výzkumy prozatím nejsou v tak hlubokém měřítku jako v jiných případech, na druhou stranu, proč se spoléhat na ně. Udělejte si vlastní. Není nic jednoduššího než si účinky vodní hladiny otestovat přímo na sobě.

PS. Už brzo spouštíme ootoolno na vodě. Náhoda? ☺