Jiří Brada: létající chata je bláznivý nápad, proto jsem do toho šel

Co vás jako první napadne, když se řekne ootoolno?

Pohoda.

Zůstává odpověď stejná i poté, co jste se stal franšízantem?

Z perspektivy našich návštěvníků se nic nemění, snažíme se pro ně nachystat ten nejpohodovější a nejútulnější pobyt. Pro mě osobně se ale ootoolno proměnilo v každodenní práci, která není úplně snadná, ale mám ji rád. 

Říkáte, že práce není snadná, tak co všechno péče o ootoolnu obnáší?

Cílem je, aby byla ootoolnička perfektně připravena pro každého hosta a aby vše bez problému fungovalo. Samozřejmě jde o každodenní úklid a aktivity typu přívoz a odvoz vody nebo výměna baterií. K těm provozním záležitostem patří i spolupráce s čistírnou ložního prádla nebo pravidelné technické kontroly ootoolny a veškeré výbavy.      

Hostům jsem k dispozici na telefonu nepřetržitě, jsem připraven jim poradit nebo pomoci přímo na místě. A v neposlední řadě, což jsem tedy upřímně nečekal, tak od té doby, co jsem součástí ootoolno, se ze mě stal expert na počasí. Musím sledovat předpovědi, protože v případě extrémního větru, musíme rezervace rušit. Neuvědomuju si předchozí zimy, ale ta letošní byla opravdu větrná.

Ještě něco dalšího, co vás v rámci starání se o ootoolnu překvapilo?

Určitě jsem nečekal, jak mě to celé pohltí. Mám tendenci pořád něco vylepšovat, třeba jen drobnosti a detaily týkající se vybavení. V tomhle pomáhají i podněty od hostů, díky nimž jsme v průběhu fungování přidali například věšáček na oblečení, botník na terasu, zateplené pantofle na zimu apod.

Co vás vedlo k tomu stát se franšízantem?

Mně se ootoolno prostě líbí. Je to spojení skvělé myšlenky a vynikajícího provedení. Odpočinout si uprostřed přírody, mít přitom zajištěné pohodlí a uvědomit si, že někdy fakt stačí vypnout telefon a jen být. Že není kam spěchat.

Věděl jste hned, že do franšízy půjdete, když se ta nabídka objevila, nebo panovaly obavy a delší rozhodování?

Obavy určitě byly, jde o nový projekt, který se spustil teprve v loňském roce. Ale věřil jsem celému konceptu a ta nejistota se brzy rozplynula natolik, že jsem opustil svou bývalou práci a ootoolně se teď věnuji naplno.

O jaký typ ootoolny pečujete a proč zrovna tato varianta?

Aktuálně o létající chatičku, tedy variantu vzduch. Je to úplně první ootoolna, která dala vzniknout celé značce, což se mi líbí. Zavěsit chatku na lana mezi stromy je vlastně úplně bláznivá myšlenka, ale ten domek opravdu visí. Je to unikátní, proto jsem do toho šel.

Už brzo ale budeme v naší lokalitě přidávat další ootoolnu a tentokrát půjde o variantu země. Začínáme s novým plánováním, přípravou místa, vybavením atd.

Co útulného u vás návštěvníci najdou?

Myslím, že všechno potřebné pro jedno- až dvoudenní relax. Máme tu základní výbavu v podobě mini kuchyňky, záchodu a obývací místnosti s velkou postelí a křesílkem. Několik knih a inspiračních kartiček dle ootoolno módu. Za mě pak je naprosto nepostradatelná terasa, kde můžete do nočních hodin sedět, hodovat, povídat si a užívat volný čas. Někdo už na ní cvičil i ranní jógu.

Jakou odezvu od nich nejčastěji dostáváte?

Je to právě ten klid a relax. V našem ootoolním deníku se to hemží vzkazy, kdy lidé děkuji za to, že mohli po dlouhé době načerpat nové síly, věnovat se sobě, trávit čas offline.

Čím je zajímavá vaše lokalita?

Tím, že je tu klid. V nejbližším okolí najdete jen louky, pole, lesy a potok. Probouzíte se tak za zvuků přírody, ne v kulisách rušných ulic a aut. A to říkám proto, že k nám jezdí především lidé z Prahy, pro které je to asi příjemná změna. Ticho a klid vnímám jako hlavní benefit. Ve větších vzdálenostech jsou pak k dispozici města jako Telč, Třešť, Pelhřimov, Počátky nebo Jihlava, ideální lokality pro další výlety.

Nějaká kuriózní situace při údržbě ootoolny?             

Jedeme i přes zimu, které jsou na Vysočině obvykle opravdu pod sněhem, těch „veselých“ situací tak vznikalo dost. Můžu ale vzpomenout na podzim, kdy se nám podařilo autem zapadnout uprostřed pole, ze kterého nás pak musel vytahovat traktor. Stojíte v pantoflích asi 200 metrů od chatky uprostřed bláta, hlavou vám běží, že čas rychle utíká a vy musíte stihnout úklid, než přijede další host, taky jak to vlastně v tomto „zabláceném stavu“ provedete, ale ve výsledku se tomu prostě musíte smát.

PS.: Návštěvníci přes pole nejezdí. 🙂